Spánek malých miminek dokáže přidělat velké starosti nejedněm rodičům. Asi každý si přeje, aby jeho miminko od narození krásně pro spalo celou noc. Bohužel je jen velmi málo miminek, která nechají své rodiče skutečně prospat několik hodin v kuse. Většina rodičů se proto potýká s trhaným spánkem, protože malé děti nedokážou rozlišit rozdíl mezi dnem a nocí. Poradíme vám, jak naučit novorozence spát a přihodíme hned několik zdravých tipů.
Jděte přírodě trochu naproti
Podle odborníků se spánek u dětí začíná upravovat na přelomu třetího a čtvrtého měsíce života. V tomto období již začíná většina dětí spát převážně v noci, zatímco přes den jejich spánku postupně ubývá. Vy ale můžete jít přirozenému vývoji trochu naproti a zabránit tak nechtěnému osvojování špatných spánkových zlozvyků. Určitě nic nezkazíte, když si společně s miminkem osvojíte nějaké užitečné tipy, které zabrání pokračování ve spánkových zlozvycích.
A jak správně na to? Hned na začátku je určitě dobré zmínit, že trpělivosti není v tomto případě nikdy dost. Nečekejte výsledky na počkání. Vaše dítě rozhodně nezačne spát celou noc na lusknutí prstu. Jsou ale věci, které určitě můžete zkusit a osvojení spánkových návyků tak výrazně podpořit.
Tip číslo 1: dopřejte dítěti koupel před spinkáním
Pro mnoho rodičů je koupání jakýmsi rituálem, který se svým dítětem pravidelně dodržují. A dělají to tak správně. Teplá koupel kombinovaná s jemnými dotyky milujícího rodiče pomůže dítěti relaxovat a navodí ho na odpočinek.
Pokud chcete dítě prostřednictvím koupele připravit na spánek, vyvarujte se používání pískacích a jinak veselých hraček. Ty sice dokážou dítko zabavit, ale zároveň ho rozdovádí. Naopak se snažte na dítě mluvit klidně, konejšivě a proměňte koupel v uklidňující zážitek.
Tip číslo 2: zaviňte dítko do zavinovačky
Zdravý spánek u dětí můžete výrazně podpořit také správným zavinováním do zavinovačky. Už naše maminky a babičky dobře věděly, že se miminka po zavinutí cítí příjemně a bezpečně. Miminka se mohou zavinovat od narození až do cca 5 měsíce, ve kterém dozrává nervový systém a vytrácí se Moorův reflex.
Moorův reflex patří mezi novorozenecké reflexy. Projevuje se trhavými pohyby, které při kontrole sleduje pediatr už při první návštěvě. Ačkoli by se mohlo zdát, že dětské reflexy jsou úmyslné pohyby, není to pravda. Moorův reflex se objeví, když semínko něčeho poleká. Tehdy rozhodí nožičky a ručičky, může mu to bránit ve spánku. Zavinujte jej proto do zavinovačky, která mu dodá pocit bezpečí, a předejděte Mooreově reflexu.
Tip číslo 3: žádný oční kontakt
Asi každý rodič potvrdí, že uprostřed noci není nic horšího, nežli když se dítě probudí, rozdovádí se a odmítá znovu usnout. Mnohdy nás tím miminko jen pěkně poškádlí, jindy si za jeho rozdovádění se můžeme tak trochu sami.
Proč? Dětem kolikrát stačí opravdu málo, třeba dlouhotrvající oční kontakt nebo úsměv maminky a rázem je po spánku. Usměvavá tvář milujícího člověka je pro děti největším stimulem, zároveň je to ale ta poslední věc, která se vám uprostřed noci hodí. Až budete dítko ukládat ke spánku, pokuste se udržet ve tváři neutrální výraz, neusmívejte se a mluvte klidným konejšivým hlasem. Nedáte tak dítěti příležitost pomyslet si, že je čas jít si hrát.
Tip číslo 4: využijte pomoci světla
Ve snaze naučit dítě správnému spánkovému návyků se můžete spolehnout i na pomoc světla. Světlo na náš organismus působí jako přirozený biologický spouštěč, během noci náš mozek naopak produkuje melatonin – klíčový hormon pro pokojný a ničím nerušený spánek.
Snažte se proto udržovat dny vašeho dítěte světlé noci naopak tmavé. Mnohem rychleji pak pochopí, kdy je čas jít spinkat a kdy je naopak čas jít si hrát. I k odpolednímu spánku ukládejte dítě ve světlé místnosti, s příchodem večera postupně dětský pokoj zatemňujte. Přivyknete tak dítě na postupný úbytek světla až do úplné tmy, kdy pochopí, že je čas jít spát.
Pokud se stane, že se dítě probudí během noci, zbytečně nerozsvěcujte a zůstaňte s ním v zatemněné místnosti. Přechod ze tmy do světa by mohl zmást jeho organismus a zafungovat jako spouštěč. V potemnělém prostoru jej proto uklidněte a ve tmě opět uložte ke spánku.
Tip číslo 5: nechoďte do dětského pokoje příliš často
Mnoho rodičů má tendence vtrhnout do dětského pokoje kvůli každému sebemenšímu zarachocení. Kolikrát stačí, aby se z pokojíčku nebo dětské chůvičky ozval slabý hluk a hned se utíkají podívat, jestli je všechno v pořádku. Je samozřejmě logické, že chcete na své dítě dávat pozor. Pokud ale do pokoje chodíte kvůli každému zarachocení, nevědomky a neúmyslně tak své dítě učíte, aby se probouzelo mnohem častěji.
Zkuste se proto obrnit trpělivostí. V případě, že zaslechnete hluk a budete mít tendence okamžitě běžet do pokojíčku, vyčkejte minutu nebo dvě a dejte dítěti šanci, aby opět usnulo samo. Až tehdy, kdy jeho aktivita nebude ustávat ani po několika minutách, zakročte. Rozhodně situaci nenechávejte zajít až tak daleko, aby dítě propuklo v pláč.
